Nepálíme čarodějnice, grilujeme šipky aneb zpověď velitele, co chce odjet pomáhat

Díl 1.


Šipky?


DART neboli Disaster Asistance Response Team neboli Výjezdový tým pro mimořádné události nebo v angličtině taky šipka. U nás je zařazení do DARTu taková pověstná třešnička na dortu, kariérní vrchol, kam se u nás dá dostat.
Zkouška by tak měla ukázat to fakt nejvíc nejvíc, co se u nás dá předvést. Z pohledu kynologické záchranářiny, analýzy nasazení i jeho samotného provedení. A samozřejmě musí také otestovat nakolik si tým dokáže poradit s běžnými problémy, jako je třeba špatně přečtená souřadnice, píchnutá pneumatika v terénu nebo zranění člena týmu.

Tradice, kterou jsme právě založili.


Už loni jsme navázali na tradici pravidelných přezkoušení pro všechny naše členy. Vzhledem k tomu, že ve chvíli, kdy jsme oznámili termín závodu, tak se po celém světě ozvalo „London Bridge Has Fallen“ – kódové označení, že umřela Alžběta III., nazvali jsme podzimní závod „O Pohár královny.“
Byl to závod zaměřený víc na prověření schopnosti práce psovoda a jeho psa. Jenže v terénu nejsou sami. Mají daleko větší škálu možností a s nimi i problémů. Zároveň s tím jsme chtěli mít jistotu, že tým Michal + Adam + Verča odjedou na plánované setkání TorEX fakt sehraní. No a jediný, kdo měl šanci to „uvařit a připravit“ byla Jindřiška Ještěrka Hrušková z ČČK Plzeň – město a Rokycany.
Jenže z původně plánované prověrky zdravotního týmu vznikla… snad super TRADICE. DART HELL 72


DART HELL 72


A jak to celé vypadá? Představte si, že v pátek přijedete někam, kde to neznáte (no dobře, my to znali, no 😉 ale byl to první ročník). Velitel celé operace vám večer dá přehled o oblasti, kde budete nasazeni, podíváte se na mapu a seznámíte se s význačnými body v okolí. Taky máte šance upřesnit si bezpečnostní protokoly a pak má tým do rána čas, aby si připravil přidělený dopravní prostředek, batohy a další vybavení. Vy jako psovod, se jdete postarat o to nejdůležitější v týmu a váš buddy zatím kontroluje batohy, stav baterií ve vysílačce, ale i jestli máte sbalené a připravené všechny prostředky k záchraně. Taky máte šanci prohodit slovo s technickým týmem, seznámit se s jeho prostředky a členy.


A pak to vypukne. Absolutně kdykoliv od páteční půlnoci vám může zazvonit telefon a vy běžíte do briefingové místnosti. Velitel simulace vám v roli dispečera předá základní zprávu o misi. Co a komu se stalo, co je váš úkol, v jaké lokalitě, jaké máte k dispozici prostředky, jestli můžete použít auto. Přidělí vám frekvenci a zmáčkne stopky.
Vzhledem k terénu a díky tomu, že jsme znali terén, je domluveno, že na tým musí začít pátrání na místě (ne vyjet autem) do 5 minut. Ne, že by to byl vždycky takový hukot, ale chceme dostat tým pod tlak. A donutit je zapomínat věci, aby byly srážkové body.


MISE 1


Zadání: Raketa dopadla do obytné oblasti, do rodinného domu. Ten obývala tříčlenná rodina. Krátce po výbuchu se dispečinku ozývá dcera, ale mluví úplně z cesty, není schopná určit kde je, ani co přesně se stalo, ptá se jenom po rodičích.

Jak nám to šlo?
Jako úplně na rovinu, mám za sebou fakt mega simulací. V autě mám super parťáka Emexe, který má nos od Pána Boha. Na sedadle spolujezdce sedí Adam, od kterého se už dneska učím urgentní medicínu já. A jako lokální průvodce (a kazič a rozhodčí v jedné osobě) mi jede Amazonka – Niky. Tohle dopadne.
Akorát že vůbec 😀 Na místě jsme včas, ale až na místě zjišťuji, že nemám pro psa vybavení pro vstup do baráku, konkrétně botičky. No v duchu si nadávám jak špaček – jsou to body dolů a zbytečně. A posílám Niky autem na základnu pro vybavení. No a abychom nestáli, tak pořadí obrátíme. Původně jsem chtěl jít jako první do budovy a pak projít okolí. Takže první uděláme spirálu kolem budovy, a pokud bude okolí čisté, půjdeme do budovy.


Ještě rychle kontrolujeme s Adamem, že máme všechno vybavení, že jsou přilby zapnuté a nikde nic neblimbá. A pak malý rituál s Emexem, který se klepe jak osika. Ví, že jdeme pracovat. A pro to se on narodil.
Povel „hledej“ ani nemusím říkat nahlas. Má nastražené uši na první zašeptanou slabiku. Skoro si myslím, že kdyby tak nespěchal pracovat, tak mi dá ještě pusu.
Taktiku máme s Adamem dohodnutou dopředu. Adam mi řeší vysílačku, já řeším lokaci, Emex vede.

No, jenže vůbec. Prostě najednou mi Adam říká: Pošli psa na deset hodin, prověřte mi to. Myslím, že jsem něco zahlédl. No a měl ho tam. Teda v tomhle případě, měl ji tam.


Čas k nálezu: + 12 min 36 vteřin
Nález: pozitivní, pes značí, prima – observer viděl cíp oblečení
Zranění: Pacientka, 20 let. Při zásahu obytného domu raketou byla mimo dům, utíkala do krytu. Zasažena do hlavy odletujícími cihlami a kameny. Amnézie na celou situaci, poslední si vybavuje vyhlášení poplachu a paniku. U pacientky po krátké prohlídce nacházíme masivní ránu nad obočím pravého oka , krvácející, ale bez objektivního nálezu závažného poranění lebky. Vyšetření na další poranění negativní, ale nejsme chodící rentgen.
Ošetření: Na ránu jsme aplikovali sterilní čtverce, na hlavě upletli krásný turban z obvazu a pacientku odvezli na základnu k dalšímu a podrobnějšímu, vyšetření.

Leave a comment

Design a site like this with WordPress.com
Get started